Mezi Šluknovem a Kunraticemi stojí u silnice v sousedství dvou rybníčků Čítkův mlýn.
Na webu aktuálně fungujícího pensionu:
Mezi Šluknovem a Kunraticemi stává od nepaměti, údajně od roku 1818, mlýn. Nachází se uprostřed lesů šluknovského výběžku, obklopen krásnou přírodou, okolními rybníky v nadmořské výšce 380 m n.m. Mlýnem protéká tzv. Stříbrný potok, který až doposud zajišťuje chod mlýnského kola. Mlýn jako první vybudoval Josef Kümpfel a sloužil původně jako pila. Ve třicátých letech ale vyhořel a po rekonstrukci byli původní majitelé vyhnáni a novými majiteli se v roce 1945 stali manželé Čítkovi. O dvacet let později se mlýn odkoupením dostal do vlastnictví šluknovské lesnické školy, která zde vybudovala školní polesí, jež sloužilo k praktické výuce studentů. Po delimitaci školy v roce 1975 objekt Čítkova mlýna kupuje Státní statek v Roudnici nad Labem k účelu rekreace svých zaměstnanců a jejich dětí.
Nutno podotknout, že lokalita, v níž se mlýn nachází, skutečně nabízí nepřeberné možnosti rekreačního využití. Za vše hovoří skutečnost, že v nedalekém okolí Šluknova je lyžařský vlek a dokonce i střelnice.
Samotný objekt prošel v letech 1976-81 rozsáhlou rekonstrukcí. Včetně pětasedmdesáti lůžek v několika pokojích mohli návštěvníci využívat i vkusně a stylově zařízených společenských místností, v nichž stěny a stropy byly obloženy dřevem.
V roce 1991 začalo město Šluknov jednat o možnostech převodu do svého vlastnictví, a to i vzhledem k tomu, že začalo objekt Čítkova mlýna daleko více využívat ke svým účelům, neboť roudnický státní statek se v té době potýkal s restrukturalizačními a restitučními procesy. Ředitelství státního statku však na jednání nechtělo přistoupit a tak byl objekt jištěn pouze přítomností hlídače.
Na podzim roku 1993 roudnický statek objekt pronajal panu Surmajovi. Za jeho působení mlýn chátral, docházelo k rozprodávání majetku a vybavení. Počátkem roku 1995 bylo zjištěno, že objekt je otevřen, vnitřní zařízení zdemolováno a celkový stav jak mlýna, tak jeho okolí byl doslova zoufalý.
Tento stav trval až do roku 2002, kdy Čítkův mlýn koupil jeho nynější majitel, který se rozhodl uvést celý objekt a jeho okolí do pořádku a podrobil ho kompletní rekonstrukci, ne však v rozporu s původním duchem mlýna. Rekonstrukce trvala cca 11 let, během níž se změnil vzhled naprosto k nepoznání. Vše je v duchu původního mlýna, který už ovšem nyní slouží jako penzion s možností pořádání různých školení a jiných soukromých událostí. Co je důležité, mlýnské kolo Čítkova mlýna se po letech znovu otáčí a jedna z památek šluknovského výběžku byla zachráněna pro další generace.
Pension Čítkův mlýn se nachází na samotě uprostřed lesa ve Šluknovském výběžku 2 km od Šluknova a 5 km od hranic z Německem v nádherné klidné krajině severních Čech nedaleko oblasti NP České Švýcarsko.
Nabízí příjemné ubytování v útulných pokojích. Jsou k dispozici dvou až čtyřlůžkové pokoje s přistýlkami, vybavé vlastními koupelnami se sprchovým koutem a toaletou, včetně televizoru na pokoji, dále pak jeden apartmán se dvěma samostatnými ložnicemi. Celková kapacita je 19 lůžek a 9 přistýlek. Restaurace slouží pouze hostům a nabízí snídaně a večeře. K dispozici je i školící místnost s kapacitou až 18 osob. Ve dvoře mlýna se nachází velký zastřešený altán pro cca 28 osob, který je vhodný nejen k posezení za nepříznivého počasí, ale rovněž k pořádání různých kulturních a soukromých akcí jako jsou svatby, semináře, školení firem různé oslavy a podobně. Uvnitř areálu mlýna je parkoviště s kamerovým systémem.
Celý objekt je nekuřácký a nabízí možnost bezdrátového připojení k internetu zdarma – wi-fi.
Odborná databáze vodních mlýnů ho eviduje pod předchozím názvem:
Kümpfelův mlýn a pila – zděná jednopatrová budova s vysokým podkrovím pod polovalbovou střechou
Mlýn zmiňovaný již v 1. polovině 18. století byl později rozšířen o pilu. Po celou dobu zde hospodařil rod Kümpfelů. V současné době je v budově pension nazývaný Čítkův mlýn. Samota, asi 1,4 km severovýchodně od obce Kunratice. Mlýn bez funkčního vodního motoru.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
V soupise poddaných je k roku 1741 zapsán na mlýně mlynář Adam Kümpfel (věk 71 rok) s manželkou Annou Sibillou (47).
V roce 1771 dostal mlýn při číslování domů čp. 1. Tehdy zde hospodařil Hans Georg Kümpfel (62) s manželkou Annou Elisabeth (62), s nimi zde žila jejich dcera Apolonia (33).
V roce 1786 zde byli zapsáni mlynář Joseph Kümpfel (63) a jeho manželka Johanna (47), ke konci století, v roce 1798 zde hospodařila sama vdova Johanna Kümpfel.
Dalším z rodu Kümpfelů měl jméno opět Joseph Kümpfel. Jako mlynář zde byl uváděn v roce 1801, kdy mu bylo 32 roků. S ním zde byla zapsána jeho manželka Veronika (30 roků) a děti Anton (3) a Veronika (2). Na mlýně žila ještě stará mlynářka Johanna Kümpfel. Manželům se zde narodili ještě syn Franz (1805) a dcera Maria Anna (1807).
Mlýn převzal nejstarší syn Anton Kümpfel, který zde hospodařil s manželkou Theresií v roce 1833. Anton Kümpfel je zapsán také ve stabilním katastru v roce 1843.
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Mlýn převzal syn Josef Kümpfel s manželkou Johannou.
Ještě koncem 19. století byly v Kunraticích u Šenova zmiňovány dva mlýny, které mlely mouku. V roce 1893 to byl mlýn na mouku a pila Josefa Kümpfela (čp. 1) a mlýn na mouku a kosti Josefa Hille (čp. 51.) Na začátku 20. století byl vodní provoz čp. 1 uváděn již jen jako pila.
První republika (1919–1938)
Dle německého zdroje „Adressbuch für den politischen Bezirk Schluckenau“ bylo čp. 1 v Kunraticích registrováno jako parní pila, majitelem byl Josef Ludwig Kümpfel.
V roce 1930 byl vodní provoz evidován pouze jako pila, majitelem a provozovatelem byl Josef Kümpfel. Stejnému majiteli patřila také pila postavená o něco výše proti proudu potoka s čp. 69.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po válce byl majitel odsunut do Německa.
Vývoj po roce 1989
„Čítkův mlýn“-
Držitelé mlýna v chronologickém sledu:
1741 Adam Kümpfel
1771 Hans Georg Kümpfel
1786 Joseph Kümpfel
1798 Johanna Kümpfel
1801 Joseph Kümpfel
1833 Anton Kümpfel
???? Josef Kümpfel
1923 Josef Ludwig Kümpfel
1930 Josef Kümpfel
