U cesty mezi železniční tratí a silnicí v Mikulášovicích poblíž domu čp. 436 stojí Hillův kříž.
Kříž mimo hlavní trasy skrytý ve vegetaci, v nedobrém stavu. V dnes pustém terénu v mírném svahu pár zarostlých schodových stupňů, nad nimi na plošince stupňovitý sokl na částečně propadlé kamenné základně – sokl je tak v ostrém úhlu skloněn směrem vzad. Nižší část soklu se čtvercovým půdorysem má hladké stěny a nahoře dvěma římsami kolem profilované lišty do horní části. Vespod přední části letopočet 1839. Vrchní a užší část soklu má na stěnách vystouplá obdélná zrcadla s výkrojem rohů nahoře a protažením ve spodní části. Nad oběžnou oblou lištou hlavice s odstupněnou rovnou římsou a kovovým hákem na věčné světlo. Vrch hlavice do mírného jehlanu, v němž je ukotven kovový kříž, podpíraný tyčovou vzpěrou kotvenou do zadní části soklu. Kříž z pásoviny nese barvenou postavu Krista, nad jeho hlavou tabulka s nápisem INRI. Pod nohama Ukřižovaného na břevně jakási objímka, z kříže nahoře vyčuhuje jakýsi trn.
Spolek Nixdorf na FB relativně stručně:
Kříž č. 49: Hillův kříž je poslední na naší pouti po mikulášovických křížích a božích mukách. Vedle prastarého Olejového mlýna čp. 451 postavil mlynář Josef Hille v roce 1839 kříž s kamenným podstavcem a třemi schody. Podrobně jsme osudy mlýna, kříže i mlynáře sledovali v loňských srpnových Mikulášovických proudech.
Ovšem jak v textu zmíněno, spolek vydával tištěný občasník, kde vyšel obsáhlý článek, v němž je historie kříže popsána:
