Jižně od dolního nádraží v Mikulášovicích poblíž železniční trati na trase modré turistické značky stojí opuštěná zdemolovaná tovární budova.
Stavba bez popisného i evidenčního čísla stojí na pozemku p. č. st. 1110 a mapy.cz ji označují jako bývalou textilní továrnu.
V knize Industriální topografie – Ústecký kraj ji rozeznat mezi objekty vybranými z Mikulášovic není jednoduché – fotka z roku 2009 je poněkud zavádějící. K identifikaci mi trochu paradoxně pomohly aktuálnější fotky komína, u nichž se uvádí, že jde o bývalý provoz Mikov 3, což je daleko blíže k pravdě. Odtud tedy vede cesta zpět k evidenci průmyslové architektury a technických staveb:
Mikulášovice -1918
Patrový šedový sál nepravidelného půdorysu na hranici katastru Mikulášovic a Vilémova si v roce 1918 postavila pražská firma Lumen AG pro výrobu lamp a kovového zboží. Roku 1928 ji prodala Johannu a Josefu Kunertovým, kteří ji upravili pro výrobu kancelářských potřeb, zejména sešívaček, děrovaček, připínáčků, svorek a dalšího drobného zboží. Za druhé světové války továrna musela přejít na zbrojní program a zařízení zapůjčit hamburské společnosti Blackenburg & Horst. Po znárodnění se „kunertka“ stala součástí n. p. Koh-i-noor Praha, od roku 1955 n. p. Mikov jako závod 03. Výroba kancelářského zboží byla vzápětí přesunuta do nově postaveného provozu 11 ve Vilémově a budova poté sloužila Mikovu jako opravna strojů, lakovna a expedice. Od devadesátých let nevyužívaná továrna (parcela 1110) chátrá, pouze severovýchodní fasáda prošla před několika lety rekonstrukcí, kotelna a interiéry se nacházejí v dezolátním stavu.
Tehdejší foto ukazuje stav „opravené“ fasády, kterou však dávno oloupal čas…
A z webu Industriální topografie vede další odkaz na Zaniklé obce ->, kde je i řada fotografií a plánů.
Jak je v textech zmíněno, objekt byl v 90. letech 20. století opuštěn, střídali se majitelé a exekuce, do toho zloději kovů – dopadlo to tedy neslavně. S postupujícím časem navíc budovy mizí zvědavým zrakům, objekt je nechán napospas rostoucí vegetaci:
