U kruhového objezdu v Rumburku v Komenského ulici (navazují ulice Dvořákova a Sukova) stojí budova čp. 1130/10 – místní gymnázium.
Snahy o založení gymnázia v Rumburku sahají až do r. 1892, kdy byl na podnět starosty F.W. Ritschela sestaven Výbor pro zřízení střední školy v Rumburku. Dlouho se však záměr nedařilo prosadit. Bránily tomu vnitropolitické potíže habsburského státu a též i „konkurenční“ snahy města Varnsdorfu, které chtělo mít reálku. Výbor po několika letech zanikl.
V roce 1899 byl znovu zvolen již dříve zaniklý Výbor pro zřízení střední školy v Rumburku v čele s místním podnikatelem a radním Juliem Pfeiferem. Výbor vypracoval vyčerpávající zprávu o potřebnosti gymnázia v Rumburku i s vlastní budovou. Uvedený návrh byl pak zaslán vládě jako žádost v dubnu 1901.
V červenci 1905 oznámila školská správa městu podmínky, za kterých by byl stát ochoten zřídit v Rumburku gymnázium. Městská rada je v září 1905 jednomyslně schválila a okresní správa ještě v témže měsíci povolila, což však bylo zatím pouze důležité doporučení pro vládu. 15. 11. 1905 pak přišlo dlouho očekávané „nejvyšší“ rozhodnutí. Vláda vydala povolení ke zřízení Státního gymnázia v Rumburku. Dále byl na základě císařského výnosu ze dne 13. 5. 1906 vydán dne 19. 5. 1906 ministerský výnos o jmenování Rudolfa Entlichera ředitelem Státního gymnázia v Rumburku (tehdy Staatgymnasium in Rumburg). Další ministerský výnos ze dne 28. 6. 1906 výjimečně povolil konání předběžných přijímacích zkoušek do primy. Prvním ředitelem školy byl jmenován profesor Státního gymnasia v Praze na Malé Straně Rudolf Entlicher.
V září 1906 byly zřízeny provizorní prostory pro ředitelnu a třídy gymnázia v c. k. odborné tkalcovské škole. Řádné přijímací zkoušky se konaly ve dnech 16.-17. září. Do primy bylo přijato celkem 63 žáků. Školní rok byl slavnostně zahájen 18. září 1906 v děkanském kostele na náměstí (Dobrovského). Na požádání ředitelství školy byly od 1.11. 1906 oficiálně povoleny dvě paralelky primy (tj. dvě třídy).
Školní rok skončil dne 6. července 1907. Ještě v prosinci 1906 byl ustanoven Výbor pro postavení gymnaziální budovy. V únoru 1907 rozhodla městská rada o místě stavby a v březnu je školská správa po prohlídce schválila. Jako stavitel byl vybrán Ernst Schäfer, majitel architektní kanceláře v Liberci. Detailní projekt byl schválen 22. února 1908 a okamžitě byl uveřejněn konkurz na práce zednické, kamenické, tesařské a sochařské. Provedení stavby bylo nakonec zadáno Aloisu Korberovi a výstavba začala několik dnů poté. Za půl roku, tedy před zimou, byla hrubá stavba pod střechou. I když nebyla zatím hotova, byl na portál budovy vytesán rok 1908, aby gymnázium mohlo získat honosný název Kaiser Franz Josef I. JubiläumsStaatsgymnasium in Rumburg, v překladu Státní gymnázium jubilea císaře Františka Josefa I. Důvodem byla okolnost, že v uvedeném roce slavil císař šedesáté výročí nástupu na trůn, což byla v Rakousku velká sláva. Na jaře a v létě r. 1909 byly dokončeny všechny zbývající práce. Školní rok 1909/1910 byl tedy zahájen již ve vlastní nádherné budově ve stylu vídeňské secese, která i z hlediska vybavenosti odpovídala nejmodernějším požadavkům doby.
Šluknovský výběžek je v historickém vývoji územím styku a prolínání tří národů – českého, německého a lužickosrbského. To se projevilo i ve struktuře žactva rumburského gymnázia již od jeho vzniku. Českých žáků v této době nebylo mnoho, ale prakticky v každé třídě byli a český jazyk byl vyučován jako povinný předmět. V roce 1914 se konaly první maturity.
Další text se týká historie gymnázia jako instituce, nikoli už budovy.
Velmi podrobně o gymnáziu v bakalářské práci Ywette Šmahelové Gymnázium v Rumburku a jeho historický vývoj v letech 1906 – 1989 z roku 2011 ->
Počátek středního školství v Rumburku se datuje rokem 1860, kdy skupina podnikatelů založila v domě starosty Adalberta Eysserta soukromou tkalcovskou školu, kterou zpočátku navštěvovalo 19 žáků. Školní výuka probíhala pravidelně vždy v sobotu večer a v neděli ráno. Roku 1868 byla činnost školy z finančních důvodů ukončena a teprve v následujícím desetiletí (1872) obnovena „Výborem pro obnovení tkalcovské školy“. Na škole se vyučovaly dva obory, kreslení a tkalcovství, studium bylo dvouleté. K zestátnění školy došlo v roce 1880, kdy škola dostala oficiální název K. k. Fachschule für Weberai in Rumburg (C. k. odborná tkalcovská škola v Rumburku). O dva roky později škola přesídlila do vlastní nově postavené budovy, ve které působila až do roku 1928, kdy byla přestěhována do sousedního města Varnsdorfu (dnes Střední průmyslová škola strojní). Podle c. k. školského systému neměla tkalcovská škola přímo status střední školy, ale (z dnešního hlediska) spíše postavení středního odborného učiliště.
Od začátku devadesátých let sílily tendence vybudovat v Rumburku skutečnou střední školu. V roce 1899 vznikl pod vedením rumburského podnikatele a radního Julia Pffeifera „Výbor pro zřízení střední školy v Rumburku“, který vypracoval zprávu o nutnosti zřízení gymnázia s vlastní budovou. Podle návrhu výboru mělo jít o dva typy školních zařízení tzv. nižší (Unterrealgymnasium) a vyšší (Oberrealgymnasium). Návrh byl podán příslušným vládním úřadům roku 1901, avšak shodou okolností v témže roce zažádalo o zřízení reálného gymnázia město Varnsdorf, které pak v roce 1904 obdrželo přednostně státní povolení.
Následujícího roku školská správa zveřejnila své podmínky ke zřízení gymnázia v Rumburku, a krátce na to rumburští radní návrh přijali a schválili. Stanovené podmínky školské správy se vztahovaly především ke zřízení budovy s hřištěm a botanickou zahradou, vybavení vnitřního zařízení, udržování objektu apod. Rozhodnutím z 15. listopadu 1905 vydala vídeňská vláda na základě císařského výnosu povolení ke zřízení Státního gymnázia v Rumburku. Smlouva mezi c. k. erárem zastoupeným zemským školním radou pro Čechy Zabuschem na straně jedné a obcí Rumburk v čele se starostou Wenzelem Kümpfelem na straně druhé, byla uzavřena již 18. prosince 1905. Hned v prvním bodě stálo, že „Státní reálné gymnázium bude v provoz uvedeno ve školním roce 1906/07 nejdříve 1. třídou a bude postupným způsobem doplňováno tak, že každý následující školní rok bude otevřena jedna následující vyšší třída.“ Další čtyři body se týkaly naplnění předběžně stanovených podmínek. Skutečně také 1. září následujícího roku 1906 mohly být zřízeny a otevřeny provizorní prostory pro ředitelnu a třídy gymnázia ve druhém patře budovy c. k. odborné tkalcovské školy. Školní rok byl slavnostně zahájen 18. září interní slavností, které se zúčastnili, vedle profesorů a studentů, i zástupci úřadů a města Rumburka a další významné osobnosti. Prvním ředitelem státního gymnázia byl jmenován Rudolf Entlicher, bývalý profesor německého státního reálného gymnázia v Praze. Do prvního ročníku nastoupilo 63 žáků. Na žádost ředitelství školy byly k 1. 11. 1906 povoleny dvě paralelky první třídy, tzv. primy.
Ještě v prosinci roku 1906 se ustanovil „Výbor pro postavení gymnaziální budovy“. O výstavbě vlastní budovy bylo rozhodnuto v březnu 1907, kdy bylo vybráno stavební místo v dnešní ulice Komenského a schválen hlavní architekt Ernst Schäfer z Liberce. Projekt byl přijat v únoru 1908 a krátce nato místní stavitel A. Korber započal stavbu. Stavba ve stylu vídeňské secese byla dokončena před zahájením školního roku 1909-1910, kdy se také začalo v nové budově vyučovat. Ještě před jejím dokončením došlo v roce 1908 k přejmenování gymnázia na Kaiser Franz Joseph I. Jubiläums-Staatsgymnasium in Rumburg (Státní gymnázium jubilea císaře Františka Josefa I.).
Dvoupatrová secesní budova gymnázia od libereckého arch. Ernsta Schäffera pocházející z roku 1908, stojí na nepravidelném půdorysu písmene L. Rozdělena na 3 části, na střední hlavní část s polygonální vížkou na sedlové střeše se napojují dvě nižší křídla.
Původní evidenční list památky:
Monumentální budova na úhlovém půdorysu se střední hlavní částí, na kterou se napojují dvě nižší a delší křídla. Budova je opatřena vlnitými štíty a na hlavní části sedí polygonální vížka na sedlové střeše. Na vstupním průčelí hlavní budovy v přízemí 4 okenní osy s portálem. První patro je prolomeno ve střední části 3 + 2 + 3 ok. osami, druhé patro má tři rozlehlá pravoúhlá okna. Štíty jsou zdobeny poli s vegetabilním ornamentem. Portál má štenýře s reliefy, po stranách na soklu medvědi se štíty. Profilace žlábková. Užší křídla mají dvě patra a okna sdružená do skupin. Kamenný sokl a secesní dekor. V přízemí hala, do níž ústí chodby, v hale válcové sloupy s ornamentikou, na schodišti ornamentální kovové zábradlí. Oblouková okna chodeb do dvora.
Web o architektuře severu Čech:
Gymnázium původně fungovalo dva roky /od roku 1906) v budově Odborné tkalcovské školy (dnes Střední zdravotnická škola v ul. Fr. Nohy). Město se ale rozhodlo financovat stavbu výstavnější budovy. Autorem návrhu je liberecký architekt Ernst Schäfer, samotnou stavbu měla na starost firma rumburského stavitele Aloise Körbera. Budova, která po dostavbě získala název „Jubilejní gymnázium císaře Františka Josefa I.“ – na počest císařových 60. oslav nástupu na trůn, byla až do 60. let minulého století obklopena secesním plotem.
Nad hlavním vstupem nápis NON SCHOLAE SED VITAE / ANNO 1908 (kompletní citát by měl znít Non scholae, sed vitae discimus – Neučíme se pro školu, ale pro život). Po stranách portálu sochy sedících medvědů, přidržujících před tělem prázdné štíty. Kolem zapuštěného vstupu naznačeny sloupy, vrcholící nad výše uvedeným obloukovým nápisem propojením žlábkovaným překladem, v němž jsou čtyři reliéfní maskarony. Horní část sloupů má oblý vršek s koulí, pod ní polokruhová stříška, chránící reliéfní sousoší na úrovni překladu. Vlevo snad skupina studentů, vzhlížejících k učiteli; vpravo skupina dětí kolem hudebníka, hrajícího na jakýsi stylizovaný dechový nástroj.
Na barevně odlišené vrchní části průčelí pod štítem římsa s pěti maskarony nad prostředním z trojice velkých obdélných oken. Mezi okny erby – vlevo dvouhlavá orlice (zřejmě státní znak Rakousko-Uherska), vpravo erb města.
Na jednom z bočních štítů do Sukovy ulice nápis IN CORPORE SANO / MENS SANA. Běžně je citát uváděn ve tvaru „Mens sana in corpore sano“ a překládá se jako „Ve zdravém těle zdravý duch“ – šít je nad traktem tělocvičny.
